Hroší kůže 3/5 (1)

K sepsání tohoto článku mě inspiroval Stanislav Polčák, který napsal toto:

Svoje slova pak s kamennou tváří vysvětluje v pořadu Prostor X  tím, že tím myslel, že příroda spor rozhodne přeci tím, že si Zeman rozvzpomene na to co tvrdil dříve. Jak by paměti člověka starého jako Zeman pomohlo čekat do samého konce lhůty, zůstává však neobjasněno.

Politiky typu Polčáka, Farského atd. jsem vždy považoval za hodné, slušné lidi, kteří plní funkci užitečných idiotů, tedy dělají věci, které jsou výhodné pro pár lidí, přičemž pro společnost jsou velmi škodlivé. Nicméně to nedělají, protože by byli zlí. Myslí to dobře, jenom mají pokřivené chápání světa.

To s jakým ledovým klidem dokáže tento člověk lhát, pro mě tedy bylo velmi překvapivé zjištění.

Další, kdo se nominoval mezi kandidáty s hroší kůži je Jiří Pospíšil .

Nominoval se tvrzením, že daň z nabytí nemovitosti je nemravná. Přičemž tuto daň o více než 30% zvedla právě vláda (ODS+TOP9+LIDEM/VV), které se účastnil.

Za zmínku stojí také Alena Schillerová, která když byle zhruba před rokem konfrontována s tvrzením, že finanční ředitelství údajně vydalo příkaz, podle kterého ti, kdo udělí více doměrků, dostanou větší odměny, tak to naprosto kategoricky odmítla, že je to naprostý nesmysl.

V mezičase finanční správa přiznala, že je to tak opravdu bylo. Když na to došla řeč v nedělní Partii s Kalouskem, tak místo toho, aby si nasypala popel na hlavu, snědla klobouk nebo něco podobného, tak opáčila, že sice takový příkaz ředitelství vydalo, nicméně že byl neproveditelný, a že je to celé nesmysl. Neustálým opakováním toho samého vyvracela i Kalouskovi „lži“ o tom, že má nespočet důkazů z konkrétních ministerstev, kde tato praxe byla běžně používána.

Hroší kůži má svým způsobem i Jan Hamáček. Kdyby ji neměl, musel by totiž nechat odinstalovat, či začernit všechny zrcadla v ČR, a nebo příštích 10 let, alespoň za dne nevylézat z domu.

Pan Hamáček si zejména vůči Babišovi kladl poměrně velký počet podmínek, a poměrně častokrát hrozil odchodem (nebo nevstoupením) z vlády. Babiš, zřejmě vědom si toho, co je Hamáček zač, mu v podstatě v ničem nevyhověl, a to dokonce   ani u tak banálního požadavku, aby alespoň odstoupil v případě, že bude odsouzen, aby nedošlo k tomu, že bude zemi a jeho samotného řídit z kriminálu.

Před vstupem do vlády s ANO tvrdil Hamáček např. toto:

„Tak tou naprosto klíčovou podmínkou, kterou musíme vyřešit, je otázka současného premiéra, protože sociální demokracie dlouhodobě říká, že není možné, aby ve vládě byl trestně stíhaný politik.“

Toto jsou další podmínky, které si kladl. Ze všech následně ustoupil.

• ve vládě nesmí být trestně stíhaná osoba
• odvolání členů SPD z výborů
• regulační mechanismus pro odbourání střetu zájmů
• hnutí ANO se musí vzdát do vyřešení kauzy Čapí hnízdo rezortu financí, vnitra a spravedlnosti

Na samé dno pan Hamáček klesl během kauzy Šmarda, kdy v jednu chvíli bojovně naladěn říká, že o odchodu z vlády nemůže rozhodnout sám, a že musí to musí rozhodnout předsednictvo (pravděpodobně ve víře, že předsednictvo návrh na odchod zamítne). Nicméně, že on má jasno.

Předsednictvo bohužel pro Hamáčka rozhodlo tím nejhorším možným způsobem, a sice, že mu udělilo pravomoc, vyřešit to jak on sám uzná za vhodné. Načež situaci Hamáček vyřešil tak, že jako vždy stáhl ocas.

V seznamu pochopitelně nemůže chybě ani Andrej Babiš, který veřejně přísahal na smrt svých dětí, že s čapákem je všechno v pohodě.

Zapomněl jsem na někoho? Kdo je vítěz podle vás? Napište do komentáře na FB..