Archiv pro měsíc: Leden 2019

Když jsem psal v minulém článku, že stravenky nejsou výhodné pro nikoho, tak to nebyla úplně celá pravda. Jsou nevýhodné pro všechny, kdo je používají, tedy pro zaměstnavatele, zaměstnance i restauratéry, kteří je přijímají. Naopak super výhodné jsou pro ty, kdo je vydávají, a pro ty, kdo nad papírkovým businessem drží ochranou ruku.

Vzhledem k tomu, že údajně stravenky používá cca 1,2 milionu lidí, tak se v nich denně protočí 120 milionů korun. Při provizích cca 10% to ročně udělá zhruba 3,6 miliardy, což je docela pěkná odměna za tisknutí papírků.

Vzhledem k tomu, že stravenky nemají žádné reálné opodstatnění, a každý rok je jejich prostřednictvím odkloněno  cca 8x více, než o kolik se jedná v kauze jízdenek. 72 čapích hnízd, chcete-li. Jedná se tedy o jeden z největších tunelů moderní doby. Je to jen další z nekonečné množiny případů toho, že stát tu není pro běžný lid, ale pro to, aby bohatí mohli snáze a rychleji ještě více bohatnout.

Jaká je tedy motivace politiků něco tak nesmyslného prosazovat? Můj osobní odhad je, že tak 10% to dělá z čiré hlouposti a zbylých 90% bude půl na půl těch, pro které je to forma zajištění na důchod, a socialistů tělem i duší, kteří mají touhu po tom, mít kontrolu, za co lidé utrácí své vydělané peníze.

 

Již okolo roku 1770 př.n.l lidé shledali jako nepraktické provozovat směnný obchod, a začali ho nahrazovat drahými kovy. Výhoda byla zřejmá. Člověk, který měl slepici a chtěl boty již nemusel hledat člověka, který vyráběl boty a zároveň potřeboval slepici. Drahé kovy umožnily, že vlastník slepice ji mohl směnit v podstatě s kýmkoliv, a zároveň si pak od jakéhokoliv prodejce bot, koupit boty.

Po několika tisících letech vývoje směrem k ještě lepším a pohodlnějším metodám směny, nastává obrat v podobě antivynálezu, kterému se říká stravenky.

Kdyby někdo nevěděl co je stravenka, tak to trochu přiblížím. Je to v podstatě něco jako peníze, akorát v něčem horší. Vlastně jsou hroší ve všem. Na konci roku propadnou. Obchodníci na ně většinou nevrací. Mají nízkou nominální hodnotu. A můžete si za ně koupit jenom jídlo.

Stravenky jsou naprostým pohrdáním cca 4 tisíc let dlouhého vývoje platebních metod.

Nabízí se otázka, proč by někdo něco takového měl chtít? Pro zaměstnavatele je to administrativa navíc. Pro zaměstnance je to opruz, kterého se musí nějak zbavit, aby mu to nestrašilo v peněžence a na konci roku nepropadlo, a nejmenší radost ze všech mají ze stravenek restauratéři, protože ze stravenek co dostanou, musí platit cca 10% výpalné.

Stravenky jsou jedna z největších blbostí moderní doby. Snad snad ještě větší, než obědy zdarma pro všechny.

Vzhledem k tomu, že jsou stravenky daňově zvýhodněné, tak je lidé využívají. Je to něco jako když dostanete z EU dotaci na rozhlednu, a všechny kopce už jsou zabrané, tak jí postavíte v údolí, abyste o něco náhodou nepřišli.

Stravenkami na jídlo to ale nekončí. Například takový Dominik Feri navrhuje zavést stravenky na kulturu. Asi považuje kulturu za něco tak nezajímavého, že by lidé nebyli ochotni za to pravé peníze utrácet.

Kromě toho už existují stravenky skoro na všechno. Holiday pass na lázeňské pobyty. Smart pass na vzdělávání. Relax pass na sportovní aktivity, či třeba Vital pass na zdravotní potřeby. Dokonce pak existují ještě další passy, které třeba kombinují funkce jiných passů dohromady. Třeba takový Fokus pass můžete použít místo Relax passu i Holiday passu. Do peněženky si tak kromě opravdových peněz nebudete muset cpát 5 typů papírků, ale jenom 4.

Možná by nebylo od věci v budoucnu zavést Money Pass, který by plně nahrazoval peníze, a bylo by na něj stejné zvýhodnění jako na všechny ostatní passy. Dalším krokem by mohlo být nahrazení Money passů klasickými penězi doprovázané adekvátním snížením daní.

Ale je zřejmé, že to přes krajně levicové politiky typu Dominika Feriho nikdy neprojde, protože u nich panuje obava, že kdyby lidé mohli papírky, které dostanou v práci utratit za cokoliv, tak by je nenapadlo koupit si jídlo, a zavládl by hladomor.